Sněhová oblast podle ČSN EN 1991-1-3 určuje, kolik sněhu musí střecha unést: Brno leží v oblasti II (charakteristické zatížení 1,0 kN/m²), Litomyšl, Svitavy a Moravská Třebová v oblasti III (1,5 kN/m²), Polička a Zábřeh ve IV (2,0 kN/m²) a Šumperk v V (2,5 kN/m²). Krov na Poličsku proto počítá s dvojnásobkem sněhu proti Brnu a potřebuje silnější krokve, hustší laťování, pevnější kotvení a víc řad sněhových zábran. Sněhové zábrany stojí v roce 2026 900 – 1 500 Kč/bm včetně montáže bez DPH a nad vchody, okapy a plochami, kam sníh nesmí sjet, patří vždy.
Stručně
- Sněhové oblasti I – VIII: od 0,7 kN/m² (I) přes 1,5 (III), 2,0 (IV), 2,5 (V) po více než 4,0 kN/m² (VIII); 1 kN/m² je zhruba 100 kg sněhu na m².
- Náš region: Vysoké Mýto a Chrudim II; Litomyšl, Svitavy, Moravská Třebová, Česká Třebová, Lanškroun, Ústí nad Orlicí a Mohelnice III; Polička a Zábřeh IV; Šumperk V; Jeseníky VI – VIII.
- Krov: krokve 100/160 mm v oblasti II proti 120/200 mm v oblasti IV – V, hustší rozteč, kleštiny a kotvení podle statika.
- Latě 40 × 60 mm, hustší kontralatě, mrazuvzdorná krytina s příchytkami, háky okapů po 60 cm a žlab pod rovinou krytiny.
- Sněhové zábrany 900 – 1 500 Kč/bm, trubkové nebo mřížové, 1 – 3 řady podle sklonu a délky krokve, vždy nad vchody, okapy a cestami.
Co je sněhová oblast a kde ji najdu?
Sněhová oblast je číslo I až VIII, které norma ČSN EN 1991-1-3 (Eurokód 1, zatížení sněhem) přiřazuje každému místu v Česku podle dlouhodobých měření sněhové pokrývky. Každé oblasti odpovídá charakteristické zatížení sněhem na zemi sk v kN/m²; 1 kN/m² je přibližně 100 kg na m². Statik z něj tvarovým součinitelem podle sklonu (u sedlové střechy do 30° je to 0,8) spočítá zatížení na střeše a navrhne krokve i kotvení. Oblast pro konkrétní adresu najdete v mapě sněhových oblastí ČHMÚ (snehovamapa.cz) nebo v projektu – nepřebírejte ji z typového domu pro nížinu.
| Sněhová oblast | Zatížení sk | Orientačně | Typická poloha |
|---|---|---|---|
| I | 0,7 kN/m² | 70 kg/m² | Polabí, jižní Morava |
| II | 1,0 kN/m² | 100 kg/m² | Brno, Chrudim, Vysoké Mýto |
| III | 1,5 kN/m² | 150 kg/m² | Litomyšl, Svitavy, Moravská Třebová, Česká Třebová |
| IV | 2,0 kN/m² | 200 kg/m² | Polička, Zábřeh, Žďárské vrchy |
| V | 2,5 kN/m² | 250 kg/m² | Šumperk, podhůří Jeseníků a Orlických hor |
| VI | 3,0 kN/m² | 300 kg/m² | nižší horské polohy |
| VII | 4,0 kN/m² | 400 kg/m² | horské obce |
| VIII | více než 4,0 kN/m² | přes 400 kg/m² | hřebeny Jeseníků, Krkonoš, Šumavy – určuje statik individuálně |
V jaké sněhové oblasti leží Litomyšl, Polička, nebo Šumperk?
Náš region leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny, Orlických hor a Jeseníků, a sněhová oblast se proto mění během dvaceti kilometrů jízdy o dva stupně. U obcí na hranici oblastí je nutné ověřit konkrétní parcelu:
| Město | Oblast | sk | Proti Brnu (II) |
|---|---|---|---|
| Vysoké Mýto, Chrudim | II | 1,0 kN/m² | stejně |
| Litomyšl, Svitavy, Moravská Třebová, Česká Třebová, Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Mohelnice | III | 1,5 kN/m² | 1,5× |
| Polička, Zábřeh | IV | 2,0 kN/m² | 2× |
| Šumperk | V | 2,5 kN/m² | 2,5× |
| Jeseníky (horní části obcí, Ramzová a výš) | VI – VIII | 3,0 – více než 4,0 kN/m² | 3 – 4× a víc |
Samoty nad Poličkou nebo obce na Zábřežsku směrem k Jeseníkům leží na horní hranici své oblasti, údolní části na dolní. Jak se to promítá do nabídky, popisujeme na stránkách střechy Polička, střechy Zábřeh a střechy Šumperk.
Proč „střecha jako v Brně“ na Poličsku nestačí?
Katalogové domy a nabídky firem z nížin počítají s oblastí I nebo II. Sedlová střecha se sklonem 30° a plochou 170 m² nese v Brně 0,8 × 1,0 = 0,8 kN/m², zhruba 13,6 tuny sněhu; v Poličce 0,8 × 2,0 = 1,6 kN/m², asi 27 tun, a v Šumperku 2,0 kN/m², tedy 34 tun. Krov navržený pro Brno má v Poličce poloviční rezervu proti normě – a to ještě před navátým sněhem v úžlabích a za vikýři, kde se zatížení lokálně zdvojnásobuje. Výsledek nejsou zřícené střechy, ale prohnuté krokve, praskající sádrokarton v podkroví a vytržené okapy. Proto krov necháme spočítat statikem pro konkrétní parcelu.
Z praxe: Nejčastěji to vidíme u rekonstrukcí, kdy se na starý krov navržený pro lehký eternit položí betonová taška (40 – 45 kg/m²) a nikdo nepřepočítá, co krov unese se sněhem. Na Poličsku a Šumpersku to znamená 20 – 25 % zatížení navíc ke krovu, který má rezervu často jen 10 %. Posouzení krovu před výměnou krytiny je u nás součást nabídky.
Co sněhová oblast znamená pro krov: průřezy, rozteče, kotvení?
Zatížení sněhem se sčítá s tíhou krytiny a větrem a určuje průřez krokví, vzdálenost podpor a rozteč. Příklad: sedlová střecha 35°, rozpětí krokve 4,5 m mezi pozednicí a vaznicí, betonová taška – v oblasti II vychází krokev 100/160 mm po 1,0 – 1,1 m, v oblasti IV 120/200 mm po 0,8 – 0,9 m, nebo 100/180 mm s hustší roztečí a hambalkem. Kotvení pozednice do věnce závitovými tyčemi po 1,0 – 1,5 m je nutné všude, ale v oblasti IV a V přidáváme úhelníky u každé krokve a kleštiny u každé vazby, protože těžká zasněžená střecha tlačí na pozednici vodorovně a chce rozevřít stěny. U příhradových vazníků řeší zatížení výrobce – ale správnou oblast musíte zadat. Podrobnosti na stránce krovy a vazníky a v článku Krov: tesařský, nebo vazníky.
| Prvek | Oblast II (Brno, Chrudim) | Oblast IV – V (Polička, Zábřeh, Šumperk) |
|---|---|---|
| Krokev (rozpětí 4,5 m, betonová taška) | 100/160 mm po 1,0 – 1,1 m | 120/200 mm po 0,8 – 0,9 m (orientačně, podle statika) |
| Kotvení krokve k pozednici | osedlání + vrut | osedlání + úhelník u každé krokve |
| Kleštiny | u plných vazeb | u každé vazby nebo dvojité |
| Latě | 30 × 50 mm | 40 × 60 mm |
| Kontralatě | 40 mm na každé krokvi | 40 – 50 mm, hustší |
| Sněhové zábrany | 1 řada nad vchody a okapy | 1 – 3 řady v ploše |
| Háky okapů | po 75 – 90 cm | po 60 cm, zesílené |
Laťování, kontralatě a krytina ve sněhové oblasti IV a V
Sníh tlačí hlavně na latě, na kterých leží tašky. V oblasti II stačí latě 30 × 50 mm, v oblasti IV a V používáme 40 × 60 mm; kontralatě 40 – 50 mm musí být na každé krokvi a u členitých střech s úžlabími, kde se sníh hromadí, je přidáváme i mezi krokve na příložky. Krytina musí být mrazuvzdorná – to splňuje každá certifikovaná betonová a pálená taška, ale ne každý levný plech ani asfaltový šindel v horské poloze. Tašky na krajích, u hřebene, kolem prostupů a v celé ploše střech nad 45° kotvíme příchytkami, protože sesouvající se sníh táhne tašky s sebou. Přesah okapu volíme 40 – 50 cm místo 30 cm, aby sníh padal dál od fasády, háky okapů dáváme po 60 cm a žlab pod rovinu prodloužené krytiny, aby sníh přejel přes něj a neodtrhl ho (podrobněji v článku Klempířina, která vydrží). Pokládku popisujeme na stránce skládané krytiny.
Kolik řad sněhových zábran a jaké zvolit?
Sněhové zábrany sníh na střeše drží, aby nesjel v jednom kuse na chodník, auto, do okapu nebo na nižší střechu. Trubkové zábrany (dvě nebo tři trubky Ø 32 mm v držácích kotvených do latí nebo krokví) jsou nejpevnější a patří na střechy nad 35° a do vyšších oblastí; mřížové (mříž 15 – 20 cm) se hodí do sklonu 35 – 40°. Protisněhové háky v ploše nenahrazují zábranu u okapu, ale rozkládají tlak sněhu. Orientační počet řad podle montážních návodů výrobců krytin (Bramac/BMI, Tondach, KM Beta):
| Oblast | Sklon | Krokev do 5 m | 5 – 8 m | nad 8 m |
|---|---|---|---|---|
| II – III (Litomyšl, Svitavy, M. Třebová) | 25 – 35° | 1 řada u okapu | 1 řada + háky | 2 řady |
| II – III | nad 35° | 1 řada + háky | 2 řady | 2 řady + háky |
| IV (Polička, Zábřeh) | 25 – 35° | 1 řada + háky | 2 řady | 2 – 3 řady |
| IV – V (Polička, Šumperk) | nad 35° | 2 řady | 2 – 3 řady + háky | 3 řady + háky, trubkové |
Nezávisle na tabulce platí: nad každým vchodem, přístupovou cestou, parkovacím místem, okapem se svodem, nižší střechou a plynovým nebo elektrickým rozvodem na fasádě je zábrana vždy. Montujeme je v barvě krytiny za 900 – 1 500 Kč/bm včetně držáků a montáže bez DPH (rešerše ceníků českých pokrývačských firem 2026); dům se dvěma okapy po 12 m a jednou řadou stojí 21 600 – 36 000 Kč. Držáky kotvíme do latí nebo krokví – držák přichycený jen k tašce se při prvním sesuvu vytrhne.
Kolik to stojí navíc a co si ohlídat v nabídce?
Krov pro oblast IV – V vychází proti oblasti II o 10 – 20 % dráž na řezivu a spojovacím materiálu, latě 40 × 60 mm o pár tisíc, zábrany a příchytky 20 000 – 60 000 Kč podle délky okapů a počtu řad. Na střeše 170 m² je to 40 000 – 90 000 Kč proti nabídce „pro Brno“ – rozdíl, který se vrátí v první tuhé zimě. V nabídce si ohlídejte sněhovou oblast, průřezy a rozteč krokví od statika, rozměr latí, počet řad zábran a rozteč háků. Jak se oblast promítá do celkové ceny, rozebíráme v článku Kolik stojí nová střecha a na stránce nová střecha na klíč.
Shrnutí
- Sněhová oblast podle ČSN EN 1991-1-3 určuje zatížení střechy: Brno II (1,0 kN/m²), Litomyšl a Svitavy III (1,5), Polička a Zábřeh IV (2,0), Šumperk V (2,5), Jeseníky VI – VIII (3,0 a víc).
- Střecha 170 m² v Poličce nese asi 27 tun sněhu proti 13,6 tuny v Brně – krov z katalogu pro nížinu tam nemá normovou rezervu.
- Krokve orientačně 120/200 mm místo 100/160 mm, hustší rozteč, kleštiny a úhelníky, latě 40 × 60 mm, mrazuvzdorná krytina s příchytkami, přesah okapu 40 – 50 cm.
- Sněhové zábrany 900 – 1 500 Kč/bm: 1 řada v oblasti II – III, 2 – 3 řady v oblasti IV – V, trubkové nad 35°, vždy nad vchody, cestami a okapy; háky okapů po 60 cm.
- Krov vždy podle statika pro konkrétní sněhovou oblast a parcelu – v nabídce chtějte oblast, průřezy, latě, zábrany a háky napsané.
Stavíte nebo rekonstruujete střechu na Poličsku, Zábřežsku nebo Šumpersku? Ověříme sněhovou oblast pro vaši parcelu, krov necháme spočítat statikem a do 48 hodin po zaměření pošleme položkovou nabídku se zábranami a kotvením: nezávazná poptávka.
Potřebujete novou střechu, výměnu krytiny nebo opravu na Litomyšlsku, Svitavsku nebo Poličsku? Přijedeme zdarma, zaměříme, prolezeme půdu a do 48 hodin pošleme položkovou nabídku. Nezávazná poptávka →